Julianovi byla cukrovka diagnostikovaná 13.9.2022. Odešla jsem tehdy z ordinace s instrukcemi na dvou papírech o velikosti A4 a strachem z toho, že kocour co nevidět umře. Instrukcí jsem se snažila držet, co to šlo, ale každý případ je jiný a každé zvíře vyžaduje individuální přístup.
Tady je revidovaný seznam toho, co dodržujeme (spoiler alert, pokud někdo čeká revoluci, bude zklamaný) a kde jsem pravidla přizpůsobila Julianovým potřebám:
Dodržujeme:
1) Pravidelné měření - pokud to jde, snažím se jednou denně měřit hodnoty z moči. Ne jen kvůli cukrovce, ale i problémům s ledvinami a močovým měchýřem. Pokud je vše v pořádku, glykémii z krve kontroluji jednou za sedm až deset dní, po osmi hodinách od aplikace ranní dávky inzulínu.
2) Pravidelné kontroly na veterině - protože zdraví je komplexní záležitost a diabetici by měli být pod dozorem celkově. Zeptejte se svého veterináře, jak často by měla vaše kočka podstupovat celkové vyšetření krve - my se dostali z jednou za rok na jednou za půl roku, jednou za měsíc a nyní jsme ve fázi jednou za tři měsíce (ne kvůli cukrovce).
3) Správná strava - tady je nutno podotknout, že kocoura mám nyní na ledvinové dietě, která je pravým opakem toho, co by diabetik měl jíst a článek na toto téma bude ještě v budoucnu následovat. Každopádně, Julian nedostává žádné lidské jídlo (nutnost) a žádné pamlsky (bohužel, citlivý žaludek). S pamlsky si nakládejte dle uvážení, ale vřele doporučuji kočky jakéhokoliv věku a zdravotního stavu krmit pouze potravou pro ně určenou.
4) Inzulín vydrží otevřený 4 týdny a pak je potřeba načnout novou lahvičku - začne se vám srážet. Vážně. Mám ozkoušeno, že i když člověk už poslední týden vidí malé "kousky", lze to ještě použít, ale déle než 4 týdny bych bolševikovi nedala.
Děláme si po svém:
1) Dělení krmné dávky - v instrukcích, které jsem dostala, bylo jasně stanoveno, že má mít kocour svou denní porci rozdělenou na dvě dávky, ráno a večer, tj. krmení 2x denně po 12 hodinách, jinak nic. Kdo chováte kočky už nějakou dobu, jistě víte, že to za normálních okolností není ideální postup, nicméně, v případě diabetiků to dává smysl - potřebujete vědět, že zvíře snědlo svou dávku jídla a nevyzvracelo ji, tj. můžete mu posléze píchnout inzulín. Zvlášť u rodin, jejichž členové chodí do školy/práce a se zvířetem velkou část dne nikdo není, je toto extrémně důležité. Nemůžete aplikovat plnou dávku inzulínu zvířeti, které nic nejedlo a odejít s tím, že se snad nají později.
U nás ale narazil tento způsob krmení na zásadní problém - Julian vydrží bez jídla možná 4, max. 5 hodin. Pak bude zvracet. Jen tak, aby řeč nestála, protože má prázdný žaludek. U koček to není neobvyklé, ale s dávkováním jídla na 2 krmení denně se to neslučuje. Velmi rychle jsem tedy přišla na to, že je potřeba mu jídlo rozložit během celého dne. Jako správný hobit kocour se ráno nasnídá, pak má oběd, kolem druhé, třetí odpoledne svačinu, poté večeři a druhou večeři, než jdeme spát.
2) Inzulín se aplikuje 15-20 minut po jídle - částečně to vychází z předchozího bodu, Julian je pořád po jídle. Kdybych viděla, že mu nechutná, tak ho přeměřím a řeším, proč nejí, ale za normálních okolností kocour dostane granule a až si ráno/večer sní, kolik potřebuje, nachystám si injekci a pozvu ho do kuchyně na kapsičku. U té dostane inzulín. Samozřejmě, místo kapsičky to může být pamlsek, sypaná šanta, oblíbená hračka, cokoliv, ale pointou je, že moje zvíře se i po třech letech kariéry profesionálního jehelníčku těší na to, že si půjde pro injekci něco dobrého. Než mu všechno nachystám, už sám stojí u dveří, nikde se mi neschovává a nemá trauma z toho, že dostane injekci.
Shrnutí - když dostanete od svého veterináře instrukce, držte se jich, a pokud vám bude hned od začátku jasné, že by něco mohlo být problém, ptejte se a společně se zkuste dobrat k nějakému kompromisu. Metoda pokus omyl může fungovat, ale omyly v tomto případě dokážou být fatální, proto je potřeba postupovat opatrně a dle konkrétní situace a stavu zvířete.
